Lesní park Sra Nang Manora

Dnes jsem vyrazil do parku Sra Nang Manora, který je poblíž hlavního města provincie Phang Nga. Stavil jsem se po cestě ve "svém" mobilním obchůdku, ale tam mi řekli, že telefon je právě na cestě z Phuketu, že se mám stavit odpoledne ve 4. No času tedy bylo dost a vedro úmorné, osvěžení u vodopádu by se šiklo. Phang Nga je celkem daleko, ale po silnici č. 4 cesta utíká rychle, je to spíš taková jakoby dálnice - využil jsem posledního dne s motorkou, od zítřka už budu zas dřít na kole :)

Po cestě byla opět spousta wat-ů, ale nezastavoval jsem se, až teda tahle mohutná socha upoutala mojí pozornost někde napůl cesty mezi Khok Kloi a Phang Nga city:

Za necelou hodinu jsem dorazil do Phang Nga bay a zabočil jsem k ústí jedné z řek:

Samozřejmě mě hned odchytili místní lapači turistů, jestli nechci výlet na long boatu, což znělo skvěle, ale bylo na to prostě příliš vedro. Stavil jsem se v hlavním městě na lemongrass juice (chutnal skutečně jako lemongrass, čili to byl chuťově dost podezřelý nápoj) v klimatizovaném OC-čku, protože už se mi dělalo z vedra trochu mdlo. Po osvěžení jsem pokračoval ještě 5 km na sever a našel park s příjemným dvoukilometrovým trekem. Podél celého treku se vinul stupňovitý vodopád:

Pobavil jsem mladé Thajce tím, že jsem málem uklouznul na kmeni stromu, který sloužil jako lávka. Mám totiž boty na běhání, které mají kluzkou podrážku (na druhou stranu nemůžu si je tady vynachválit - není nad pohodlí v běžeckých botách, když se toho hodně nachodí):

Za lávkou jsem pokecal s mladýma Thajkama, které zde byly na pivním pikniku :)))

Nevím, jestli jsem to dobře pochopil, ale myslím, že ta vpravo v modrém chtěla moje telefonní číslo :) Ale kam se hrabe na jednu slečnu v autobuse v Hondurasu před pár lety, která se mě zeptala, jestli bych si jí nechtěl vzít :) Asi vypadám, jako že mám velké konto - nejspíš to soudí podle pivního mozolu :) No... cesta se začala zužovat a vody bylo čím dál víc, takže až na konec treku jsem nedorazil, nechtěl jsem si namočit jediné boty, které zde mám.

Pavouci v parku byli tentokrát větší a barevnější :) ale bohužel se mi nepodařilo přesvědčit svůj foťák, aby nějakého pavouka zaměřil, ještě se s tím foťákem učím zacházet. Výlet do tohoto parku hodnotím pozitivně, byla to příjemná procházka a nebyl jsem vůbec jediný, koho to napadlo, spousta thajců tam měla piknik v přírodě a užívali si volna. Škoda jen, že zdejší treky nejsou delší, ještě budu muset najít nějaký pořádný výšlap :)

Do mobilního obchůdku jsem dorazil přesně ve 4 i bez hodinek a Thajky mi radostně ukázaly krabičku s telefonem. Samy od sebe mi předvedly, že telefon lze nabíjet, což byl dost fatální nedostatek předchozího zařízení. Sice trochu pozdě, ale přece jsme zjistili, že spolu můžeme komunikovat přes google translate na notebooku, před tím byla totiž komunikace z 90% neverbální. Tentokrát už jsem mohl já psát a google převáděl anglická slova do thajštiny (ony neuměly psát na anglické klávesnici bez thajských znaků) a prodavačky reagovaly neverbálně smíchem nebo různýmy pohyby hlavy. No fakt to byla taškařice, myslím, že na mě jako zákazníka budou ještě dlouho vzpomínat :)