Konec výletu, zpátky do reality...

Tak už se balím domů. Kolo jsem nakonec daroval majitelce resortu Waterjade, za to že se o mě tady tak hezky starali. Myslím, že ho ráda zdarma půjčí libovolnému Čechovi, kdo zavítá do těchto krajin, stačí se odvolat na "Romana z Prahy"! Jen pozor na technický stav bicyklu :)

Moje dovolená v Thajsku nakonec dopadla o dost jinak, než jsem plánoval. Tesco kolo po cca. 200 najetých kilometrech už vykazovalo značné opotřebení, a tak jsem ho pouze používal na výlety po okolní krajině a využíval Waterjade jako základnu. Posledních pár dní jsem ale moc nejezdil kvůli poraněné noze. I tak jsem si to tady užil a i když jsem toho neprojel tolik do dálky, o to víc jsem poznal místní lidi a určitě se sem jednou rád vrátím :)

Pokud cesta do Prahy proběhne bez problémů a nezůstanu zde dýl než očekávám, tak je to poslední příspěvek na tomto blogu. Za pár týdnů naleznetě některé mé fotky na webu http://www.water-jade.com, pomáhal jsem jim totiž nafotit nové fotky.

Co říci závěrem? Snad jen to, že doufám, že můj blog inspiruje další lidi k tomu, aby zkusili trávit dovolenou trochu jinak. Ono je bezstarostné ležet na lehátku někde u hotelu a jezdit na výlety, které vám cestovka zařídí. Ale takhle se válet můžete skoro kdekoliv a je už skoro jedno, kam jedete. Místní lidi, zvyky, kulturu a myšlení poznáte lépe, když budete někde na vlastní pěst a když budete muset řešit nějaké problémy.

Letos jsem si vybral Thajsko jako zemi, se kterou mám zkušenost, že místní lidé jsou vůči turistům otevření a pomůžou v případě téměř jakéhokoliv problému. Tato zkušenost se potvrdila, i když jsem měl spoustu nesnází, vše dopadlo dobře. V Thajsku je jednoduché cestovat jako jednotlivec, stačí umět anglicky a být pozitivně naladěný. Většinou cestuju s batohem do dalekých zemí s přáteli, ale řekl bych, že tentokrát jsem daleko víc poznal místní lidi a další cestovatele z různých zemí. Chce to hodně odvahy a sebedůvěry na to vydat se takhle daleko od domova sám, ale o to bohatší jsou pak zážitky!

Zas to jídlo :)

Dneska už se jen sluním na pláži, šnorchluju a jím, mám totiž poslední den před odletem. V Rabiang Lay jsem si dal repete pečených krevet se skleněnými nudlemi v rendlíku:

Cena: 170 bahtů - cca. 100 kč

Hodnocení: Vzhledem k tomu, že si dávám stejné jídlo jako včera asi uhádnete, že mi to chutná :) V nudlích je sice hodně sojovky, ale jak je to zapečené tak je to zajímavá směs chutí - cibule, česnek, galangal, koriandr a do toho velké krevety a výborné houby. 90% :) A teď zpátky na pláž...

Jak se jí v Thajsku

Dnes jsme s jedním cestovatelem z UK vyrazili na jídlo do seafood restaurace. Bohužel jsem si při lezení na skály na ostrově Similan poranil nohu, tak nejezdím na kole, ale do konce pobytu mám půjčenou motorku. Samozřejmě hned po výjezdu z resortu jsem píchnul... mám já to ale kliku :) Oprava stála 300 bahtů, čili 190 kč včetně nové duše a byla hotová do 10 minut, servis byl asi minutu od místa, kde jsem zjistil problém s duší:

Kdyby vás někoho zajímalo, jak se správně jí v thajsku, tak takhle :)

Jídlo nás natolik uchvátilo (místní varianta Tom Yum + kuře na kešu se zeleninou + smažené krevety s nudlema v rendlíku), že jsem ho zapomněl vyfotit, ale zítra to napravím před odletem :)

Život mezi zvířaty

Už jsem si zvyknul, že celou noc slyším divné zvuky.
Už jsem si zvyknul, že se občas něco v noci dobývá do mé chatky.
Už jsem si zvyknul, že podél cesty jsou pavouci obřích rozměrů.
Už jsem si zvyknul, že když se zapne klimatizace, něco se z ní snaží zoufale dostat ven.
Už jsem si i zvyknul, že občas kolem mě proplave v jezeře menší had (který prý není jedovatý).
Ale na některé sousedy se těžko zvyká :)

Výlet na ostrovy Similan

Výlet na ostrovy Similan začal jako již tradičně poruchou motoru :)

Naposledy se mi to stalo při cestě z Belize do Hondurasu uprostřed Karibiku, asi podobné katastrofy přivolávám. Avšak thajští mořští vlci měli klíč, náhradní vrtuli i kladivo, a tak byl motor do hodiny opět funkční. Po hodině jsme dorazili na vůbec ne opuštěný ostrov Similan. Voda měla akorát tak správnou barvu :)

Oblíbený byl výšlap po skalách, po cestě jsme potkali mnoho rusů... ale tak to se tady asi dalo i čekat:

Mezi kameny byly stovky krabů a malých ryb, které skákaly po kamenech - fakt divný druh ryb, že si tak skáčou na suchu vedle krabů :)

Po relaxu na pláži jsme se přesunuli ke korálům a šnochrlovali jsme na dvou různých místech. Bylo tam spousta "parrot fish", "Nemo fish" a různých dalších rybek. Plavaly kolem nás, několikrát jsem se octnul uprostřed hejna ryb všude kolem... prostě paráda :) Akorát želvy dneska byly schované, i tak to byl úžasný zážitek.

Výlet jsme zakončili na menším ostrůvku poblíž:

Škoda jen, že je na ostrovech tolik turistů, ale i tak to byl moc hezký výlet. Příště zvážím ubytování přímo na ostrově :)

Wat Khao vodopád a mořské plody na větvičce

Dnes bylo pod mrakem, tak jsem toho využil a osedlal kolo značky Turbo. Už se vysypala jedna brzdička, tak to moc nebrzdí a jezdí pomaleji než po koupi (čili z kopce se musí šlapat). Mám to tedy jako posilovnu na čerstvém vzduchu :)

Projel jsem se po okolí skrz kaučukové plantáže až na hlavní silnici č. 4, která je dlouhá přes 1000 km a vede od Bangkoku až téměř k Malajsii. I tak se po této silnici dá bez problémů jet, díky odstavnému pruhu, jen ve městě je provoz nepříjemný. Před Khok Kloi je odbočka na Wat Khao vodopád. Je to trochu do kopce :) ale naštěstí jen 2 km.

U příjezdu jsem si vzpomněl na "zlaté české ručičky" :)

Vodopád je hned u parkoviště... nuda!

Naštěstí jsem ale ještě měl před sebou 20 km, tak jsem si po cestě užíval scenérie a jízdu při západu slunce podél pláže. Dostal jsem chuť na něco nezdravého, tak k večeři jsem si dal cholesterolovou bombu:

Thajské rolky se od čínských liší tím, že mají v sobě víc nudlí, žádné maso a jsou moooc dobré :) A jako hlavní chod jsem si dal mořské plody na větvičce:

Skutečně se to listí jí, zbydou jenom větvičky. Lístky chutnaj jako čipsy a mořské plody trochu jako řízek, ale z mořských plodů. Řeknu vám, že jsem si po těch všech nudlích a rýži tyto předkrmy fakt vychutnal, i když je mi teď celkem težko :)

Tom Yum

Tom Yum je tradiční thajská polévka s pálivou lehkce nakyslou chutí. Dal jsem si jí ve Water Jade jako lehký oběd na povbuzení ke studiu :)

Cena: 70 bahtů (44 kč)

Hodnocení: řekl jsem si o čistou polévku se zeleninou a houbami (bez masa). Na fotce to bohužel není vidět, ale polévka byla uvnitř bohatá. Houby byly obrovské, typicky asijské a moc dobré. V polévce jsem dál rozeznal lemon grass, chilli pastu, rybí omáčku, cibuli, zázvor, drobné kousky rajčat, limetkovou šťávu a lístky z kaffir lime. Dávám 80%.

Baby lizard

Já se nebojím! Přibliž se víc a kousnu tě!

Noční život

Tak už chápu, kde se na jídelním lístku vzaly žabí stehýnka :)

Kvíz

Tak schválně, kdo poznáte příchuť těchto čipsů? :)

Studijní pauza

Dávám si na pár dní přestávku s cestováním a budu se učit na zkoušky v resortu. Za 3-4 dny mám v plánu výlet na ostrovy Similan, tak se budu mít na co těšit :)

Dnes jsem poprvé sebral odvahu a skočil do přírodního jezera u chatky. Je to super a teplota je tak akorát, řekl bych kolem 26 stupňů. Takže si budu dávat kolečko před snídaní. Zatím sbírám odvahu na to, abych doplaval na druhou stranu od chatek, ale myslím, že tady krokodýli ani vodní hadi nejsou :)

Seafood restaurace na pláži

Jak jsem již avizoval, na pláži asi 5 km od resortu se nachází pěkná sea food restaurace. Dnes jsem neobědval, a tak jsem se stavil na pozdní oběd respektive brzkou večeři. Takhle to tam vypadá, pohled je z větší chaty se stoly:

V menu bylo velké množství zajímavých pokrmů, ale ještě jsem zde neměl dobrou rybu, a tak byla volba jasná - smažená ryba se zeleninou na sladkokyselo, k tomu extra zelenina a rýže:

Cena: 450 bahtů = 285 kč (já vím, je to hodně, ale koukněte na tu porci a na to prostředí a vůbec, jsem na dovolené atd., prostě si to zasloužím :)

Hodnocení: Ryba byla výborně připravená, byla naservírována již vykoštěná a křupavé maso bylo nakrájené na malé kousíčky. Vizuálně jídlo vypadalo nádherně a chuťově bylo také skvělé. Mix zeleniny na rybě obsahoval i kousky ovoce (zejména ananas), což se hodilo ke sladkokyselé chuti. Extra zelenina byla také dobře připravená s chutnou zálivkou, všechny ingredience byly podle chuti naprosto čestvé. Výsledné hodnocení: 90%.

Myslím, že jsem našel přímořskou repliku restaurace "Za Větrem" :)

Pro budoucí cestovatele: restaurace se jmenuje Rabiang Lay a mají webové stránky: http://www.rabiang-lay.com/hauptseite_en.html

Lesní park Sra Nang Manora

Dnes jsem vyrazil do parku Sra Nang Manora, který je poblíž hlavního města provincie Phang Nga. Stavil jsem se po cestě ve "svém" mobilním obchůdku, ale tam mi řekli, že telefon je právě na cestě z Phuketu, že se mám stavit odpoledne ve 4. No času tedy bylo dost a vedro úmorné, osvěžení u vodopádu by se šiklo. Phang Nga je celkem daleko, ale po silnici č. 4 cesta utíká rychle, je to spíš taková jakoby dálnice - využil jsem posledního dne s motorkou, od zítřka už budu zas dřít na kole :)

Po cestě byla opět spousta wat-ů, ale nezastavoval jsem se, až teda tahle mohutná socha upoutala mojí pozornost někde napůl cesty mezi Khok Kloi a Phang Nga city:

Za necelou hodinu jsem dorazil do Phang Nga bay a zabočil jsem k ústí jedné z řek:

Samozřejmě mě hned odchytili místní lapači turistů, jestli nechci výlet na long boatu, což znělo skvěle, ale bylo na to prostě příliš vedro. Stavil jsem se v hlavním městě na lemongrass juice (chutnal skutečně jako lemongrass, čili to byl chuťově dost podezřelý nápoj) v klimatizovaném OC-čku, protože už se mi dělalo z vedra trochu mdlo. Po osvěžení jsem pokračoval ještě 5 km na sever a našel park s příjemným dvoukilometrovým trekem. Podél celého treku se vinul stupňovitý vodopád:

Pobavil jsem mladé Thajce tím, že jsem málem uklouznul na kmeni stromu, který sloužil jako lávka. Mám totiž boty na běhání, které mají kluzkou podrážku (na druhou stranu nemůžu si je tady vynachválit - není nad pohodlí v běžeckých botách, když se toho hodně nachodí):

Za lávkou jsem pokecal s mladýma Thajkama, které zde byly na pivním pikniku :)))

Nevím, jestli jsem to dobře pochopil, ale myslím, že ta vpravo v modrém chtěla moje telefonní číslo :) Ale kam se hrabe na jednu slečnu v autobuse v Hondurasu před pár lety, která se mě zeptala, jestli bych si jí nechtěl vzít :) Asi vypadám, jako že mám velké konto - nejspíš to soudí podle pivního mozolu :) No... cesta se začala zužovat a vody bylo čím dál víc, takže až na konec treku jsem nedorazil, nechtěl jsem si namočit jediné boty, které zde mám.

Pavouci v parku byli tentokrát větší a barevnější :) ale bohužel se mi nepodařilo přesvědčit svůj foťák, aby nějakého pavouka zaměřil, ještě se s tím foťákem učím zacházet. Výlet do tohoto parku hodnotím pozitivně, byla to příjemná procházka a nebyl jsem vůbec jediný, koho to napadlo, spousta thajců tam měla piknik v přírodě a užívali si volna. Škoda jen, že zdejší treky nejsou delší, ještě budu muset najít nějaký pořádný výšlap :)

Do mobilního obchůdku jsem dorazil přesně ve 4 i bez hodinek a Thajky mi radostně ukázaly krabičku s telefonem. Samy od sebe mi předvedly, že telefon lze nabíjet, což byl dost fatální nedostatek předchozího zařízení. Sice trochu pozdě, ale přece jsme zjistili, že spolu můžeme komunikovat přes google translate na notebooku, před tím byla totiž komunikace z 90% neverbální. Tentokrát už jsem mohl já psát a google převáděl anglická slova do thajštiny (ony neuměly psát na anglické klávesnici bez thajských znaků) a prodavačky reagovaly neverbálně smíchem nebo různýmy pohyby hlavy. No fakt to byla taškařice, myslím, že na mě jako zákazníka budou ještě dlouho vzpomínat :)

Západ slunce

Všimněte si nadšené postavičky vlevo :)

Chobotnice na česneku

Dnešní menu: smažená chobotnice na česneku a černém pepři s rýží, citronová limonáda.

Cena: 130 bahtů (82 kč)

Hodnocení: lehké jídlo, vhodné do horkého tropického dne. Chobotnice byla čerstvá a dobře ochucená, akorát bych uvítal víc česneku. Dávám 75% :)

Výlet do Khao Lak

Dnes jsem využil toho, že mám ještě motorku, čekám stále na výsledek reklamace - dnes mají zavolat do resortu. Akorát už se nedostanu přes mobil na Google maps, takže jsem si sehnal místní mapu, abych se neztratil. Hrál z Vás někdo počítačovou hru "Monkey Island"? Na té mapě okolí už jen chybí velké X s pokladem :)

Vydal jsem se na sever směrem k vodopádům a pláži na Khao Lak. Cesta byla taková ta typická thajská idylka s krávama a ptákama:

Po chvíli se však z ničeho nic zatáhlo a z nebe začaly téct kýbly vody. Sednul jsem si na kafe než to trochu ustane v sirotčinci po Tsunami a když už se dalo v dešti chodit, vydal jsem se k prvnímu vodopádu - Ton Pai. Silnice byly dost mokré, tak jsem raději jel velmi pomalu:

Vstupné k vodopádu stálo 120 bahtů - tzn. jako jedno lepší jídlo. Šlo se asi 1 km džunglí, cesta byla velmi pěkná a i přes vysokou vlhkost lehce schůdná.

I přes dva deštivé dny však zde nebylo tolik vody jako během období vlhka:

Za chvíli se už objevila voda stékající ze svahu a byl slyšet vodopád:

Tentokrát jsem byl v celé oblasti sám, takže jsem si mohl v klidu vodopád vyfotit:

Teda úplně sám jsem tam nebyl, taky tam byli takový malí roztomilí pavoučci :)

Pokračoval jsem do Khao Lak, chtěl jsem zkusít najít místo, kam se přesunu po Water Jade. Měli tam menší farmu se slony, ale moc se mi nelíbilo jak s nima zacházeli, vypadalo to spíš jak atrakce pro turisty :(

Khao Lak se mi nelíbil, pláž nebyla špatná, ale davy turistů s dětmi mě vyděsily - vypadalo to tam skoro jak někde v Hurgádě.

Myslím, že tito turisti Thajsko moc nepoznají, možná tak co uvidí z lehátka a v okolí klimatizovaného hotelu:

Nevím, proč bych měl platit 3x víc za to, abych se zde rozplácnul na sluníčku a chodil na jídlo do předražených restaurací pro turisty ... takže zůstávám ve Water Jade a budu jezdit na kole po jižní části Phang Nga :)

Cesta zpět byla ještě dlouhá a mě docházel benzín a to tak že velmi rychle. Benzínka byla ještě nejmíň 20 km daleko, ale před odbočkou k druhému vodopádu jsem našel záchranu:

Cesta k vodopádu byla opět velmi pohledná, všimněte si perfektního asfaltu. Tohle tak mít v ČR...

Lampi vodopád mě však zklamal, narozdíl od prvního vodopádu se nemuselo jít džunglí a asi i díky tomu se tady procházelo spousta turistů, prodávaly se suvenýry, no znáte to, takovej thajskej Karlštejn. K horní části vodopádu pupkatí rusáci nevylezli, aspoň že tak:

Moc dlouho jsem tam nepobyl, už začínalo zas být hnusný vedro - vyrazil jsem zpět na resort, tentokrát jinou cestou. Odbočka se vyplatila:

Tak a teď zpátky ke studiu a diplomce :)

Spolunocležník

Chápu, že se ti moje postel líbí, ale fakt tady chceš spát celou noc? :)

Fotka jídla pro Janu a Kristýnu

Dnešní večeře: "stir-fried shrimps with cashew nuts and rice". Snědl bych klidně dvě porce :)

Zítra plánuju večeři v sea food restaurantu, který je na pláži asi 5 km odsud.

Hledání ostrova Jamese Bonda

Dnes jsem měl v plánu urazit přes 100 km, kvůli reklamaci telefonu jsem se musel vrátit do Tesco Lotus Thalang na ostrově Phuket. Tato část Thajska je mnohem civilizovanější než místní zemědělská oblast. Sluníčko dopoledne pálilo jak ďas, a tak jsem vyměnil stroj:

Motorka stála 400 bahtů na den, čili 250 kč, což je dost přemrštěné, ale na druhou stranu jí přivezli až sem na konec světa. Muslimka, která motorku přivezla se musela vrátit, protože se mi podařilo motorku zamknout a odemykací šestihran na klíči nepasoval do zapalování. Celkem jsem byl rád, že jsem na to přišel zde v resortu a ne někde 50 km odsud po zaparkování :) Až uvidíte podobný mechanismus, nezkoušejte, co udělá funkce "lock". Nemusí to již jít odemknout :)

S odemčenou motorkou a po menší instruktáži od asi 12-leté Thajky jak nastartovat motorku :) jsem vyrazil. Po cestě zpátky z Tesco Lotus jsem se zastavil na mostě Sarasin, který spojuje ostrov Phuket s pevninou. Údajně se k němu vztahuje nějaký tragický milostný příběh, ale zatím jsem nezjistil jaký. Zkusím se zeptat paní domácí ve Water Jade, mluví dobře anglicky.

Za mostem jsem odbočil k městu Phang Nga a po pár kilometrech zahnul na silničku 1006. Ta vede skrz džungli k molu, které má být naproti "ostrovu Jamese Bonda". Silnice byla téměř bez dopravy a myslím, že byla i dost fotogenická:

Zde už začínají být vidět ostrovy na pozadí:

A po dalších 20 km jízdy skrz džungli...

... se ostrovy ukázaly v celé své kráse:

Lépe však ještě byly vidět z mola:

Všichni ostatní si jezdili ostrovy prohlížet na motorce po molu:

A zde je vidět pevnina z mola, už se začínal blížit déšť, tak jsem se rychle pakoval.

A ještě jedno foto:

Před odjezdem jsem si ještě vyfotil hailující muslimku:

Po cestě jsem schytal tropický déšt s kroupama, ale to místní motorkáře nezastaví, mě tedy také ne. Po půl hodině jsem dojel do chatky úplně promočený. Motorku si ještě nechám do zítra, chtěl bych najít další místo kam se přesunu, i když ve Water Jade resortu se mi opravdu moc líbí! Po cestě zpátky jsem se stavil ještě v jednom resortu, ale vstřícnosti Thitimy, majitelky resortu, se jen tak někdo nevyrovná. Zvažuju, že kolo na konci cesty nechám zde v resortu, mělo by to jednu výhodu, že až se příště vrátím, budu mít půjčení kola zadarmo :)